Author: Markéta

Jak se správně vracet

Dnes jsem si to připustila. Konečně jsem sama sobě a i ostatním navenek přiznala, že se chci vrátit. (Nejde o to, kam. Jde o to, že zpět.) Mé tendence vždy směřovaly tím směrem „ven“, „dál“, „dýl“, „jinak“. A tak se najednou stalo, že jsem pocítila únavu. Otrávení a trošku rezignaci těla i mysli. Staré „já“ volá „Zkus jít dál, zkus víc!“ a já „nové já“ jsem se sešla s paní, která mi našla možnosti zaměstnání v Kanadě a vysoké školy v Austrálii, kde bychom mohli být s Vráťou spolu. Ale necítila jsem se dobře. Najednou mě nic nehnalo dál. Jenon síla setrvačnosti. Najednou mě přemohlo to nové já, které je vyčerpané z nekonečného stěhování a rozčilené přemýšlením, kde mám přece tu bílou halenku – v Kroměříži, v Praze nebo v Cardiffu? Začala jsem se chtít vrátit. Neříkám navždy. Ale pro teď určitě.   Nekonečné cestovní horečky. Stálé přenastavování ručičkových hodinek. Zmeškané schůzky, které se kvůli překročení časového pásma v mém iPhonu přepočítaly o hodinu. Pospávání v promrzlé letištní hale od půlnoci do pěti do rána, …

Co já v té Anglii dělám…?

Když jsme se vraceli z oslavy babiččiných sedmdesátých narozenin, které proběhly v podobě plavby po Labi z Děčína do Drážďan a zpět, projížděli jsme Prahou, a mě opět popadl pocit, který už věrně znám. Co jsem v Anglii, tak se ke mně vrací stále. „Co já v té Anglii dělám…? To bych teda ráda věděla.“   Asi každá cesta není jen o tom, aby měla cíl. Říkají to tak ti starší, zkušenější. I že vše zlé je k něčemu dobré. Já jen doufám, a snažím se tomu věřit, že to tak je. Jsem moc mladá na to, abych ta slova vzala za svá. Nám mladým nezbývá, než těm starším věřit. (Nebo si nabít čumák.) „Když nic jiného, můžeš mít z Anglie titul, (dovednost jezdit po levé straně vozovky a mít dobrou představu v inčích a mílích), všechny ty projekty, kterými jste si prošli a které Ti nikdo nevezme.“ Ano, těším se, až si budu tvořit showreel, portfolio, sívíčko, profil na linkedinu a všechno to kolem. Opravdu se těším 🙂 – musím s tím pohnout! Ale ty roky nebyly růžové. Newport bylo průmyslové město plné odpadků poházených …

Fotogalerie nových Mal

  Než se rozepíšu o zákulisí, jak jsem začala věnovat více a více času Malám – ještě se pochlubím s výslednými produkty. Tyto tři jsou mí absolutní oblíbenci. Konečně jsem se také naučila navlékat střapeček. (Ten je nakonec taky kupovaný. Nejprve jsem si dělala vlastní střapce z bavlny, kterou používám i k uzlíkování, ale hedvábí má lepší vlastnosti, je lehké a klouzavé. Líbí se mi, jak se natřásá, když jdete.) Ale ještě k tomu připevňování střapečku. Nejprve mi musel Vráťa pomáhat. Kolikrát jsme se poštěkali 😀 když jsem měla pocit, že to prostě nedrží správně nebo ne dost pevně… Znáte to. Ale když se to kluk užuž začínal učit, jak si ty vlásešky hedvábí správně chytnout, aby nevyklouzávali pod prsty ven, naučila jsem se to (na truc?) sama. Jsem ráda, když jsem nezávislá. Ikdyž Vráťa mi právě tuto mou touhu nejvíc vymlouvá. „Nech si pomoct,“ povidá furt :D. Hodný hoch můj milý. Tato kombinace je naprosto dokonalá. Hezký je příběh, jak k ní došlo. Toto je Mala na přání jedné zákaznice, která mi do zprávy …

Má první Mala ♥

Rozhodla jsem se navázat na máminu zálibu ve výrobě náramků, podívejte se na HAMSA bracelets by Malina, stojí to za to!, a sama jsem si objednala pár kamínků z Číny do Anglie! A už se stříhá, odměřuje, porovnává, zkouší, zase stříhá (protože ta nitka byla moc krátka) a opět vyměřuje a přidává se větší vůle na uzlíky… Toto jsou mé úplně první výtvory a těším se z jejich nabízení a šíření. Protože já je prostě miluju! → JULY MALAS ← … May the summer Be with you MJ.

Naše limity

Pojďme respektovat naše limity. Právě sedím v našem novém pokojíčku v docela zajímavém psychickém rozpoložení. Po dva dny jsem poslouchala všechny možné rozhovory se zajímavými osobnostmi, které jsou volně přístupné na YouTube. Protože k jiným přístup skoro nemám, zatím nemám zprovozněnou VéPéEnku, takže se mimo území ČR nemůžu dívat na Zoom nebo ČT24/1/2. Hlavně pak pana Jaroslava Duška, o kterém jsem už věděla, ale musela jsem si to prostě připomenout – myslím jeho divadelní zpracování Čtyř dohod. Ale také jeho v pořadu s Martinou Kociánovou Kupředu do minulosti (také na YouTube…) a tadyty audiozáznamy mě dostaly do téměř meditačního stavu, myšleno hlubokého přemýšlení tak nějak „nad věcí“, ale také do mně tak věrně známé úzkosti mého samotného bytí člověkem na této Zemi. Podnítilo mě to vše k těmto následujícím úvahám těchto řádků.   Chce se mi utéct, abych se nemusela podvolovat. Znovu a pořád dokola se nechat táhnout někým nebo něčím. Číhá na mě poslední rok mého ulítlého rozhodnutí vystudovat univerzitu ve Walesu. Číhá zvláštním způsobem. Už teď jsem z něj znechucená. 1. Jake mi …

Léto v Cardiffu a brigáda

Letošní prázdniny zůstáváme s Vráťou tady v Cardiffu, domů poletíme spolu jenom na 15 dní v červenci. Z toho budeme celý týden v Beskydech s mou babičkou a dědou, mou sestrou a jejím přítelem a mým mladším bráškou. Hned jak jsme se takto rozhodli, rozházela jsem CVčka po obchůdcích a pár z nich se mi ozvalo zpátky. Nakonec jsem se rozhodovala mezi zmrzlinárnou v obchodním centru a nejmenovanou restaurací u moře. Co byste volili vy? RESTAURACE – PLUSY Mým manažerem by byl Čech. Měla bych hodně hodin. Celý tým teprve začíná, všichni jsou na stejné úrovni. RESTAURACE – MÍNUSY Je to trochu z ruky. Na kole 40 minut nebo autobusem s přestupem za stejnou dobu asi za 3 libry. ZMRZLINÁRNA – PLUSY Nabízí hodně hodin. Je to v centru města. Na kole 20 minut. Je to opravdu jednoduchá práce. ZMRZLINÁRNA – MÍNUSY Je to malý krám. Byla bych zavřená v obchoďáku bez denního světla. Měla bych většinou kolegyně než kolegy a přiznejme si to, já raději pracuji ve smíšených kolektivech. Holčičí kroužky mě úplně neberou. …

Návštěva z pevniny – Londýn

Tak se u nás na otočku objevili hoši Baudyšovi z veleslavné Úpice! 😎🏘 Radek a Ondra se na tomto výletě s Vráťou domlouvali 📞už několik týdnů předem, takže jsme se jejich příletu 🚀 nemohli dočkat! Ve společném iKalendáři to Vráťa pojmenoval „pohroma se blíží“, což docela celou návštěvu vystihovalo. 💣 Plánem bylo nic neplánovat. To však Vráťovi zmařilo všechny PLÁNY. 🎫 Chtěl nás vyvézt do města s řeckými lázněmi Bath ⛲️, chtěl nás vzít na dvoudenní pochod po národním parku Brecon Beacons, ale pak se zakázaly všechny plány. Přesto jsme něco málo procestovali. Například hospody 🍻. Těch jsme procestovali opravdu dost. Zkusili jsme všechna možná piva typu ale, obyčejné ležáky, tmavá i řezaná piva. Netkli jsme se ciderů, ale zato jsem prohlásila výherce ceny nejlepší anglické pivo pro Čecha: jmenuje se HOP HOUSE 13, takže až budete mít volnou chvíli, zaleťte si do Walesu „na jedno“. . Highly recommended. 6 z 5 sládků doporučuje. LONDÝN 🎡 První den naší slavné návštěvy jsme byli v Londýně. Přijeli jsme z Cardiffu my dva ještě s Eliškou Koniarovou, která na USW …

Limetkový jam

Nedávno jsem míjela na marketu stánek s ovocem a chňapla jsem po kilovém balení limetek za 50 pencí, což je asi 16 korun. Napadlo mě si z nich udělat marmeládu. Když je zde oblíbená marmeláda z pomerančů, proč bych nemohla udělat marmeládu z limetek? Budete potřebovat: kilo limetek plná miska cukru (od oka) hrstka skořice citronová kůra trpělivost u míchání a mixování A ano, prosimvás. Jsou to limetky. Kyselé limetky. Bude to chtít opravdu HODNĚ cukru. Postup: Všechny limetky očistěte a nakrájejte na tenké proužky. Nechtě je na plotně v hrnci prohřát, pak přidávejte cukr. Teď už jen míchat a míchat, až marmeláda zhoustne. Já jsem míchala asi 30 minut a úplně to stačilo. Jam pomalu nalijte do zavařovačky, pořádně utáhněte víčko a postavte sklenici vzhůru nohama. A rozhodně do ledničky s tím! Domácí produkty jsou totiž úžasné svou ‚netrvanlivostí‚. tip: Limetku rozkrojím napůl po jejímmenším obvodu. Rozkrojenou plochou položím limetku na prkénko. Seshora odkrajuji šlupky, až je limetka čistá a pak ji nakrájím na tenké proužky. tip: Míchat budete skoro půl hodiny. Vezměte si do ruky třeba instáč nebo …

Výlet do Tenby

Co je na Tenby úplně nejsympatičtější? Že tu nenajdete žádné řetězcové kavárny a fastfoody! Možná je to nějaká místní vyhláška, ale za celou dobu výletu jsem zde neviděla McDonald’s, Coffee Nero, KFC, Greggs, Starbucks, Subway a podobné kraviny…